Abstrakt: Článek přináší informace o probíhajícím projektu komplexní změny a sjednocení informačního a navigačního systému pro Prahu a okolí, zahrnující všechny druhy pohybu po městě s cílem zvýšit podíl udržitelných způsobů dopravy (veřejná doprava, pěší chůze, cyklistika) na celkové dělbě přepravní práce a podpořit multimodální chování.
Klíčová slova: informační systém, navigační systém, mobilita ve městech, veřejná doprava, pěší doprava, udržitelná mobilita, multimodalita
JEL: R49
INTEGRATED INFORMATION AND NAVIGATION SYSTEM FOR PRAGUE
Abstract: The article sums up the information about ongoing project of complex change and integration of information and navigation system in Prague and surrounding area. Project includes all kinds of urban mobility aiming on higher usage of sustainable mobility (public transport, walking, cycling) and multimodality.
Keywords: information system, navigation system, urban mobility, public transport, walking, sustainable mobility, multimodality
1 Úvod
Jednotný informační systém hl. m. Prahy („JIS“) je komplexním projektem řešícím celkovou prezentaci Prahy a její informační a orientační systém v rámci všech druhů mobility (veřejná, pěší, cyklistická i individuální automobilová doprava) s důrazem na preferenci udržitelných druhů mobility a podporu multimodality.
Myšlenka zpracování projektu sjednocení a zkvalitnění informačního a navigačního systému v Praze vychází z dlouhodobě neutěšených poměrů v této oblasti, kdy na území hl. m. Prahy existuje více samostatných systémů pro navigaci pěších (místních nebo turistů), cyklistů a cestujících veřejné dopravy (i více nesourodných subsystémů v rámci jednoho systému veřejné dopravy). Tyto systémy spolu nejsou koordinovány esteticky ani obsahově, a zatímco samostatně mohou tyto systémy fungovat vyhovujícím způsobem, jejich bezešvé provázání co se týče obsahu informací i umístění nosičů a hladký přechod uživatele z jednoho systému do druhého je nyní spíše výjimkou. Často také informační systém zaniká ve vizuálním smogu tvořeném reklamou a jinými komerčními sděleními.
Článek si klade za cíl přiblížit čtenáři základní myšlenky projektu a principy jeho vedení a zpracování, nastínit aktuální stav informačních a navigačních systémů v Praze a prezentovat aktuální stav přípravy projektu a vize do budoucna.
Zdroj: ROPID
Obr. 1. Označení stanice metra a rozcestník pěší navigace ztrácející se v komerčním vizuálním smogu; Václavské náměstí, Praha
2 Představení projektu
Projekt JIS se skládá ze dvou základních na sebe navazujících částí – realizační studie a graficko-designérské soutěže. Pro město zajišťuje administraci projektu organizace ROPID v úzké spolupráci s dalšími městskými společnostmi. Pracovní skupina k projektu se skládá ze zástupců ROPID, Dopravního podniku hl. m. Prahy, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Technické správy komunikací hl. m. Prahy, Prague City Tourism, Operátora ICT a vybraných odborů Magistrátu hl. m. Prahy. Kromě stálých účastníků pracovní skupiny zprostředkovávají zapojení členové v konkrétních případech i stanoviska příslušných odborných zaměstnanců či útvarů.
2.1 Realizační studie
Cílem realizační studie je podrobná analýza stávajícího stavu informačních a orientačních systémů v hl. m. Praze z hlediska funkčnosti, estetiky, provázanosti, finanční stránky a kompetencí ve správě a údržbě, průzkum potřeb potenciálních uživatelů systému a rešerše obdobných systémů v jiných světových metropolích a jejich srovnání s hl. m Prahou. Na základě provedených průzkumů realizační studie navrhne nový cílový stav kvality a podrobnosti JIS a jeho pokrytí Prahy, a to včetně předpokládaných finančních nákladů na implementaci i následující údržbu a aktualizaci, a možné scénáře implementace nových prvků JIS, zdroje jejich financování a cílový stav kompetencí ve správě jednotlivých prvků.
Realizační studii k JIS pro ROPID zpracovává konsorcium společností Ernst&Young, PRO CEDOP a Beef Brothers ve spolupráci s odborníky z ČVUT a z Německa, čímž by měla být zajištěna očekávaná vysoká úroveň výstupů studie. Samotná studie má čtyři analytické fáze a následně fáze schvalovací, v rámci kterých budou výstupy studie představeny vedení města i široké veřejnosti a z navržených scénářů implementace a dalšího postupu si bude moci vedení města zvolit preferovaný postup.
Tab. 1. Harmonogram zpracování realizační studie JIS JIS
Zdroj: ROPID
2.2 Graficko-designérská soutěž a implementace
Na základě výstupů studie bude následně vyhlášena graficko-designerská soutěž, ze které by měl vzejít nový „design manuál“ pražského informačního a navigačního systému.
Po schválení realizační studie a v koordinaci s připravovanou graficko-designérskou soutěží bude probíhat pilotní provoz vybraných nových prvků a opatření, kdy se bude testovat nová hierarchie a uspořádání informací na stávajících nosičích, rozmístění stávajících i nových nosičů v prostředí a v neposlední řadě nový grafický design. V rámci pilotního provozu se také vybere finální varianta některých vybraných opatření, která jsou navrhována k implementaci ve dvou či více variantách.
Tab. 2. Harmonogram dalšího postupu JIS
Zdroj: ROPID
3 Co zahrnuje JIS
Jednotný informační systém zahrnuje všechny druhy veřejné dopravy na území hl. m. Prahy a v rámci Pražské integrované dopravy také ve Středočeském kraji. Kromě veřejné dopravy se JIS zabývá také pěší a cyklistickou dopravou. Konkrétní aplikace v jednotlivých odvětvích představují následující odstavce.
3.1 Metro
Projekt JIS se bude zabývat informačním systémem v metru – přestože je původní systém ze 70. let minulého století stále dobře esteticky vnímán a hodnocen, má jen omezenou možnost reagovat na změny a pro jeho správce je velmi náročné do něj doplňovat nové informace. Nový design informačního systému metra tak bude patřit mezi klíčové části nového design manuálu JIS. Mezi novinky v informačním systému metra by měly přibýt např. výrazněji značené vstupy, lepší systém navigace k východům či třeba mapy okolí. Informace na cedulích informačního systému by měly dostat novou strukturu a konzistentně napříč síti metra by měly být aplikovány stejné zásady hierarchie a výběru cílů.
Zdroj: ROPID
Obr. 2. Stávající informační systém ve stanici metra Muzeum, Praha
3.2 Povrchová doprava
V rámci
povrchové dopravy JIS řeší podobu dopravních informací na označnících zastávek,
v přístřešcích, na internetu či třeba v mobilní aplikaci. Kromě doplnění panelů
s informacemi o odjezdech spojů v reálném čase se na zastávkách nově objeví
třeba mapy okolí či schémata pro přestup. Bude stanoven jednotný systém toho,
jaké informace se objevují na označnících zastávek, jaké v přístřešcích a
jaké na jednotlivých typech informačních panelů. Zejména autobusová doprava je
pak také zmítána „kompetenčním chaosem“ z hlediska správy a údržby jednotlivých
prvků zastávek, i na to by měl JIS reagovat a navrhnout nový, systematický
přístup. Ve stávajícím stavu je totiž jsou údržba označníků a vývěs jízdních
řádů rozděleny na území Prahy mezi čtyři základní subjekty a několik menších
správců, přičemž mnohdy jezdí k jednomu označníku v souvislosti se
změnou jízdních řádů více servisních vozidel, čímž vzniká v systému
neefektivita.
3.3 Metropolitní železnice
Systém metropolitních železničních linek „S“ podle průzkumů provedených v rámci realizační studie JIS zná a pravidelné využívá jen asi 13 % Pražanů. Mnoho z nich ale bere vlakové linky pouze jako možnost vyrazit si o víkendu za Prahu na výlet, cílem JIS tak bude vyzdvihnout v očích občanů Prahy vlak jako plnocenný dopravní prostředek pro každodenní cesty po městě. Zvýraznění se tak určitě dočkají železniční zastávky a stanice, které jsou mnohdy v území zcela neviditelné, zvlášť v kombinaci s protihlukovými stěnami.
Zdroj: ROPID
Obr. 2. Za čerpací stanicí a protihlukovou stěnou se nachází železniční zastávka Praha-Podbaba. Jedinou „reklamou“ na ni jsou sloupy trakčního vedení a malá hnědá cedulka…
3.4 Pěší a cyklistická doprava
Z hlediska alternativní mobility se podle průzkumů téměř tři čtvrtiny Pražanů a polovina mimopražských pohybují pěšky na denní bázi či alespoň několikrát v týdnu. Zbytek Pražanů využívá chůzi alespoň příležitostně, zatímco celá třetina mimopražských udává, že pěšky chodí naprosto minimálně. Kde se data u Pražanů a mimopražských téměř shodují, je v oblasti cyklistické dopravy. Více jak 50 % respondentů z obou skupin nevyužívá kolo vůbec, pouze čtvrtina, resp. pětina využívá kolo alespoň příležitostně (méně než jednou za měsíc).
Přitom některé cesty zejména v centru města mohou být pěšky nebo na kole rychlejší než autem, tramvají nebo metrem. JIS by měl proto podpořit vyšší využívání chůze a cyklistiky jako plnohodnotného způsobu dopravy po městě zpřehledněním, sjednocením a instalací nových rozcestníků a map přímo v ulicích například po vzoru Londýna. Nové rozcestníky by měly obsahovat mapu blízkého okolí s vyznačenou docházkou 5 minut, přehledovou mapu pro plánování delších cest, navigační směrovky či např. rejstřík ulic.
Zdroj: ROPID
Obr. 3. Obelisk informačního systému Legible London slouží jako vzor nového JIS pro Prahu; Londýn
Zdroj: ROPID
Obr. 4. Podobný obelisk informačního systému, Budapešť
Systém přitom nebude cílit jenom na spektrum fyzických prvků či papírových map – asi třetina lidí podle průzkumů v rámci JIS při navigaci mobilní aplikace využije, je proto nutné se zaměřit i na ně – sjednocené informace v aplikacích i v terénu pomohou snáze dojít k cíli, vyhledávač spojení v mobilu či třeba informace o mimořádnostech pomohou při cestě pomocí PID. Stávající mobilní aplikace PID Lítačka se tak integrací nových funkcí, sdílené mobility či navigace stane základem integrované platformy městské mobility v duchu zásady Mobility as a Service. Výrazně by mělo v ulicích přibýt také elektronických prvků informačního systému, které umí pružně reagovat na jednotlivé, mnohdy operativní změny provozu.
4 Závěr
Projekt Jednotného informačního systému hl. m. Prahy si klade za cíl sjednotit a pozvednout úroveň informačních systémů pro veřejnou dopravu, pěší a cyklisty v hlavním městě České republiky. Skrz zvýšení kvality informačních systémů se očekává zvýšení podílu udržitelné mobility na celkovém počtu cest po městě a tím snížení negativních vlivů plynoucích z dopravy – pokud bude mít cestující/uživatel na svých cestách vždy informační jistotu, kde se nachází a kam směřuje, bude spíše ochoten využívat alternativní způsoby mobility.
Po zpracování realizační studie a následného design manuálu nového systému lze pilotní realizace očekávat v ulicích Prahy na přelomu letošního a příštího roku a celkovou implementaci systému v návaznosti na výsledky pilotování od roku 2021.
Autoři:
Filip DRÁPAL 1, Ondřej KOTRC 2
Tituly a působiště autorů:
1Ing. Filip Drápal, ROPID, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, Česká republika, E-mail: drapal.filip@ropid.cz
2Ing. Ondřej Kotrc, ROPID, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, Česká republika, E-mail: kotrc.ondrej@ropid.cz
VYTLAČIŤ